Oba dny jsem začínala s Tramínem. Z celého lotu (a možná i z celého soustředění, to nevím) byl ze všech nejmladší, ale i přesto byl král. Šlapal úžasně, nic ho nezaskočilo, se vším si poradil. Od doby, kdy se trenér dozvěděl jeho věk, mu říkal ,,čtyřletej profík".
S Lancelotem jsem šla hned potom. A i s ním jsem byla moc spokojená, ač jsem myslela, že mi každou chvílí umře, jak byl líný :D V lotu jsme byli jediní ,,zetkaři" mezi samými "elkařemi". Pravda, v přiježďování jsme za nimi byli trošku pozadu, ale při skocích s nimi držel krok naprosto úžasně.
Se soustředěním jsem byla moc spokojená. Ohýbání na levou ruku zlepšíme, třmeny prodloužíme, ostatní chybky se pokusíme vychytat. :) Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří mi pomáhali, pořadatelům, kteří toto skvělé soustředění uskutečnili, trenérovi za skvělé rady a samozřejmě i těm mým dvěma ušatcům, že to se mnou všechno vydrželi. :D
Ale co by to bylo za nudný život, kdyby bylo vše dle našich představ. Celou zimu se nic neděje, všechno si počká na jeden jediný víkend. V sobotu jsme se totiž nezúčastnili jenom soustředění, ale i koňáckého plesu v Dešné. No jo, jak všichni s oblibou říkají: ,,Tunklová musí být všude!" :D
Plesu jsme se zúčastnili v hojném počtu. Poníka jsme sice nevyhráli, ale i tak se nám to moc líbilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat