Huberty 2014

   Dnešním dnem za sebou máme poslední akci této sezony, takže koníkům (teda spíš Lácovi) začne konečně pořádný odpočinek. Můžu říct, že na to, jak se nám letos v sezoně až tak nedařilo, tak na hubertech jsme si to vynahradili. 

   První hubertova jízda pro nás byla v Malém Pěčíně, která se konala 18. 10. 2014. To byla celkem sranda, protože se opět ukázalo, že se nedá nic plánovat dopředu. Vyjela jsem sice s Lancelotem, ale nakonec jsem většinu huberta odjela na Romellovi, z kterého jeho jezdkyně spadla, a protože ji odvezla sanitka, koně si neměl kdo vzít. Nejdřív si na něj vylezla mamka, ale po chvilce jsme si koně raději vyměnily - přece jen ji mám moc ráda na to, abych ji nechala zmrzačit. :D Hubert to byl velmi povedený - počasí vyšlo parádní, koníci skákali skvěle, sešli se skvělí lidé, prostě super. :)

   Dále jsem jela 25. 10. na hubertovu jízdu do Proseče pod Křemešníkem, kam jsem opět vyrazila s Lancelotem (ostatně jako na všechny letošní huberty). Tam mi Lancelot udělal obrovskou radost, plno skoků tam viděl poprvé v životě a potvrdil mi, že by z něho byl výborný crossový kůň. Nejen že se nezabil na seskoku, ale dokonce jsme skákali i přes kmen do rybníka. Sice až na druhý pokus, ale to bylo spíš tím, že se na to potřeboval nejdřív podívat. Poté už naprosto bez problému a to i díky Verče Mavercové, která nás tam přetáhla, děkuji. :)

   Třetí v pořádí byla už klasicky jako každý rok Dešná, která byla 8. 11. 2014. Na to, že celé ráno i dopoledne pršelo, se počasí nakonec vybralo a ani jsme nezmokli. Hubert samozřejmě velmi povedený, Lancelot skákal skvěle a měli jsme zde náš první hubertový úspěch - podařilo se mi chytit ocas, takže jsme se s Lácou stali králi honu. A to jsem si myslela, že už bude ocas dávno pryč, než se dostanu na řadu a nakonec jsem ho i já chytla až na druhý pokus - byl vážně vysoko :D

   No a nakonec rozhodně jeden z nejkrásnějších hubertů - Jiratice. Bylo připraveno na 40 krásných překážek a celý den vyvrcholil jako každý rok soutěží mini-maxi. Tentokrát se na koních hodně podepsala únava, takže se nešlo tak vysoko jako jiné roky, ale i tak se nám s Lácou povedl obhájit titul z loňských let a potřetí za sebou se nám povedlo vyhrát (i když poprvé to bylo "jen" 1.-2. místo). Letos jsme skončili už na nějakých 125cm, což pro Lácu opravdu nic nebylo, oproti loňským a předloňským 145cm :D Pořadatelům určitě patří velká pochvala a poděkování za skvělého huberta.:)

   Teď snad už nastane dlouhá pauza. Doufám, že se opět zúčastním nějakého soustředění, kam bych letos chtěla vzít nejen Lancelota, ale i Tramína. Uvidíme, jak se nám to povede. :)

Poslední závody v sezoně 2014

   Omlouvám se, že jsem teď nebyla delší dobu aktivní, vůbec jsem nestíhala - práce, potom škola, autoškola, koně, bylo toho moc. Takže se pokusím krátce popsat poslední dvoje závody v sezoně (pokud si to ještě budu vůbec pamatovat :D)

   Nejdřív jsme se 16. 8. 2014 zúčastnili závodů v Hybrálci. S Lancelotem se mi tam opravdu dařilo a i v poměrně početném poli jsme v postupce do 100cm obsadili 1. místo a v "Z" 3.místo. V rozeskakování si ještě radostně hodil kozlíka :D

   S Tramínem se nám už bohužel tolik nedařilo. Byla na něm znát už celkem únava za celou tuto náročnou sezonu, takže v "ZL" mi jednou zastavil na bedně, jinak šel čistě a v L** mi jednou zastavil na dvojskoku, když jsem ho úplně špatně přivedla a 2x shodil.

   Poslední závody byly jako obvykle v Žirovnici dne 13. 9. 2014. Bylo to opět finále Skokového poháru Vysočiny. Počasí bohužel vůbec nevyšlo a to se dost podepsalo i na výsledcích. Skoro celý den hustě pršelo, takže terén byl opravdu hodně kluzký. Začala jsem s Lácou v postupce do 100cm na limitovaný čas. Tam jsme bohužel jednou shodili, ale v "Z" šel čistě základní kolo i rozeskakování a díky poměrně slušnému času se umístil i ve velmi početném poli. Skončili jsme na 6. místě. 

   S Tramínem jsem tentokrát začínala už na "Z" a kvůli tomu počasí jsem byla vážně ráda. Soutěž "Z" i "ZL" šel bez shození, ale bohužel si byl na kluzkém povrchu velmi nejistý, tak mi v obou parkurech jednou zastavil na dvojskoku, kde to klouzalo nejvíc. Po skončení "ZL" proběhlo dekorování Skokového poháru Vysočiny (celoroční výsledky) a finále Skokového poháru Vysočiny (výsledek z těchto závodů v parkuru "ZL"). Ve finále SPV jsem byla s Tramínem na 5. místě a v SPV byl na 2. místě. 

   Tak takový byl náš závěr sezony. V Žirovnici pro mě byl asi největší úspěch to, že se mi povedlo z Tramína nespadnout, což je opravdu zázrak při tom, jak se choval. On má tu Žirovnici asi fakt rád - každý rok tam zlobí nejvíc za celou sezonu :D Teď je ještě čas hubertů - 3 huberty už mám za sebou a tuto sobotu nás čeká poslední, tak potom napíšu opět nějaký článek o tom, jak to probíhalo. Fotky můžete najít ve fotogalerii už teď. :)

Závody Havlíčkův Brod

   V neděli 27. 7. 2014 jsme se vydali na závody do Havlíčkova Brodu, kde se nám tentokrát moc nedařilo. Vzhledem k velmi teplému a dusnému počasí jsem tam vzala pouze Tramína, protože Lancelot by to v tom vedru nezvládl.

   Napíšu to jen krátce. Základní kolo "ZL" jsme přejeli čistě, ale vůbec se nám nepovedl dvojskok. Skočili jsme ho jen díky mimčově poctivosti. Ale rozeskakování "ZL" ani L** jsme už nedojeli. V rozeskakování jsme 3x zastavili a v L** jsem to během parkuru vzdala, měli jsme toho oba dost (sice nic neshodil, ale bylo to na něm znát).

   Omlouvám se, že jsem o těchto závodech napsala až teď, ale byla jsem několik dní mimo ČR a neměla jsem přístup k počítači. Poslední dobou vůbec nestíhám. Na další závody se chystáme do Hybrálce.

Závody Okřešice

   Za velmi teplého počasí jsme vyrazili 19. 7. 2014 na závody v Okřešicích. Měla jsem z toho počasí dost strach, protože v Okřešicích se není kam schovat, nikde žádný stín. Nakonec jsme ale všichni ve zdraví přežili a dokonce ani výsledky nebyly nejhorší (teda aspoň Tramínovy).

   S Lancelotem jsem začínala na parkuru "Z", kde mi jednou zastavil, ale to se tak nějak dalo pochopit. Byl to vějíř v oblouku a velmi špatně se na něj dělal dobrý nájezd, bylo na to málo času. Já jsem na tento skok navíc tak trošku zapomněla, takže jsem ho tam lámala na poslední chvíli, jela jsem šikmo a ještě k tomu nám to nevyšlo.

   V "ZL"  jsme u Lancelota ani nepočítali s dobrým výsledkem vzhledem k několika posledním závodům a k tomu, že horko snáší velmi špatně (i když ho v takovém počasí poctivě a často chladíme). Nakonec jsme dojeli s 12 tr. b. (jedno zastavení a dvě shození).

   Ovšem Tramín se opět skvěle předvedl. Parkur "ZL" šel téměř bez opracování, protože na těchto závodech bylo málo koní a měla jsem tedy jen pár minut. Naše opracování vypadalo asi tak, že jsem s ním 5 minut klusala, pak ocválala na každou ruku dvě kolečka, skočila dva křížky, dva kolmáky a šla na start. :D Mimčo je naštěstí profík, takže jsme to dojeli naprosto bez problémů a

čistě (chvilkami jsem měla dokonce co dělat, abych ty jeho výskoky useděla). V rozeskakování jsme to opravdu rozjeli, jen jsem bohužel jeden oblouk udělala trošku větší než jsem původně chtěla. Ale dokončili jsme čistě a skončili na 2. místě.

   V L* se začalo už trošku projevovat horko, Tramín už necválal tak svižně dopředu, a tak jsme se párkrát dostali dost blízko ke skoku, ale mimčo je neuvěřitelně charakterní, takže si se vším poradil a dokončil opět čistě. Rozeskakování jsem jela už trošku rychleji než před týdnem v Brtnici, takže jsme měli celkem reálnou šanci na vítězství, ale ztratili jsme hodně času, když si Tramín do poslední chvíle myslel, že má skákat i kolmák, který do rozeskakování vůbec zařazený nebyl. :D Už jsem se pomalu smiřovala s tím, že budeme vyloučeni za skok mimo pořadí, ale na poslední chvíli se mi ho podařilo strhnout na stranu. Je fajn mít koně, který skáče všechno co vidí, ale občas je to i nevýhoda. :D No každopádně jsme i tento parkur dokončili bezchybně a zařadili se tím zase na 2. místo. 

   Tramín podal na těchto závodech opravdu profesionální výkon. Mám pocit, že v těch vyšších parkurech byl jediný, který i v tom počasí a na tvrdém terénu přešel všechny parkury čistě - já pořád říkám, že je prostě nejlepší! :) Během týdne přidám i video z těchto závodů, ale nevím, kdy se k tomu dostanu, uvidíme. 

Závody Brtnice

   V sobotu 12. 7. 2014 jsme se zúčastnili parkurových závodů v Brtnici. S Lancelotem jsem jela zase "Z" a "ZL" a s Tramínem jsem po delší době zkusila "ZL" a L*.

   Nejdřív jsem tedy jela s Lancelotem parkur "Z". Ten se mu velmi povedl a přešel čistě první i druhou fázi. Bohužel nám už delší dobu nejdou vymotat ozuby, které nosí na doma, takže mu nemůžeme dát ty dlouhé. Tím pádem jsem rozeskakování jela opatrněji, aby mu to někde neuklouzlo, ale i to stačilo na 3. místo.

   V parkuru "ZL" se nám s Lancelotem bohužel už tolik nedařilo. První problém přišel hned na druhém skoku, kde zastavil, i když vůbec nevím proč. Tím že neměl důvod zastavit jsem to samozřejmě nečekala a chybělo mi do pádu opravdu hodně málo, už jsem byla úplně mimo sedlo, ale protože jsem se napíchla na stojan, tak jsem se od něj odrazila a vrátila zpět do sedla. Popravdě z toho mám víc modřin než kdybych spadla. :D Na druhý pokus to už sice skočil, ale shodil. Poté byl ještě problém na třetím skoku a zbytek parkuru přešel úplně nádherně. Nevím, co se mu na těch dvou snadných skocích nelíbilo.

   V soutěži "ZL" bylo 42 koní a já jela s Tramínem až úplně poslední, takže jsme ho z vozíku sundali až po odjetí s Lancelotem a i tak jsme měli spoustu času. Což bylo dobře, protože Tramín měl zase jeden se svých skvělých dnů a myslela jsem, že mě na opracovišti zabije (nebo někoho v okolí). Zlobil opravdu hodně a to jsem ho ještě ráno před závody vzala na vyjížďku, aby se trošku unavil. Samozřejmě jsem dostala strach z našeho výsledku na parkuru, protože vždycky, když se takhle chová, tak se nám ten parkur vůbec nepovede. O to větší překvapení bylo to, že přešel čistě první i druhou fázi parkuru a nakonec skončil na 5. místě. To mě trošku uklidnilo.

   Když jsem viděla parkur L*, dostala jsem vážně celkem strach. Byl tam postavený trojskok a ten Tramín ještě nikdy neviděl. Naštěstí potvrdil, že je charakter a parkur dokončil opět čistě. Po dojetí parkuru jsem šla rychle shánět někoho, kdo umí rozeskakování se slovy, že jsem vůbec nepočítala s tím, že půjde čistě. :D Výšku, která byla v rozeskakování Tramín viděl naposledy minulý rok, takže jsem jela opět opatrně a na jistotu, což se nám vyplatilo, protože dokončil zase bez chyby a zajistilo nám to 3. místo! Při dekorování jsme ještě všechny pobavili tím, jak skvěle jsme sehraní - po tom, co jsem pozdravila já, tak pozdravil i Tramín vzepnutím. :D

   Takže z těchto závodů mám opravdu strašnou radost, Tramínovi jsem odpustila i to jeho zlobení na opracovišti, protože opět za celý den neudělal ani jednu chybu. Je prostě nejlepší! Sice jsme měli v Brtnici menší organizační problémy, ale nakonec se všechno tak nějak povedlo, dokonce ani bednu jsme jim tentokrát nezničili :D. Za týden se chystáme do Okřešic, kde s Tramínem opět zkusím L*.:)

Závody Dešná

   Tak a jsou za námi již dlouho očekávané závody v Dešné, které se konaly 29. 6. 2014. Na těchto závodech jsem jela oblastní mistrovství, takže jsme byli všichni velmi zvědaví na výsledky, i když vzhledem k letošní poměrně nepovedené sezoně nikdo nic extra nečekal.

   Začínala jsem soutěží "Z", kterou šli oba moji koně čistě a postoupili do rozeskakování. Tam jsem jela s Tramínem hned jako první, což opravdu nemám ráda, ale i tak jsme měli velmi slušný čas a šli jsme čistě. Lancelot měl bohužel jednu chybu ve dvojskoku, kde to byla poměrně složitá část, kdy se při dlouhém cválání kůň roztáhl a pak se měl zase po prudkém obratu zkrátit na skok. Takže nakonec jsme v soutěži "Z" skončili s Tramínem na 5. místě.

   V parkuru "ZL" se už jelo oblastní mistrovství mé kategorie (starší junioři), takže byl parkur poměrně náročný. Nejdřív jsem startovala s Lancelotem, s kterým se mi to zrovna moc nepovedlo. Začátek parkuru byl fajn, ale potom přišla na řadu distance, která byla buď na 6 cvalových zpátky, nebo na 5 dopředu. My jsme se na prvním skoku dostali poměrně blízko, takže jsem se rozhodla na těch 6 cvalových, což byla chyba. Jak jsem pořád brzdila a brzdila, aby mu to vyšlo, tak už neměl vůbec žádné tempo, tudíž zastavil. Potom mi zastavil ještě na jednom oxeru, kde jsem nevěděla, proč to udělal. Přišel sice trošku blíž, ale šlo to skočit. Až po dojetí parkuru jsem si všimla, že mu ze spěnky teče krev a má odštípnutý kus kopyta. Pravděpodobně se při tom prvním zastavení zašlápl a potom ho ta noha už bolela, ale nevím.

   Ovšem mímo mi to vynahradilo i za Lancelota. Základní parkur přešel čistě a postoupil do rozeskakování. To se nám trošku zkomplikovalo tím, že začalo pršet a v době kdy jsem měla jet já začal největší slejvák. Musela jsem se smát, když jsem najížděla první skok a Tramín různě nakláněl hlavu, protože mu tekla voda do očí. Začalo to už i dost klouzat, tak jsem to nějak nehrotila a jela na jistotu. To jsem si řekla už před parkurem, že tady zabodují spíš ti, kteří půjdou čistě a těch moc nebude. Povedlo se, mímo všechno přešlo úplně úžasně a byl opět čistý. To nám po dost dlouhém čekání v tom slejváku nakonec zajistilo opět 5. místo a v oblastním mistrovství 2. místo. 

   Z dnešního dne jsem měla obrovskou radost, samozřejmě hlavně z Tramína. Ten za celý den neudělal ani jednu chybu. Odskákal 4 parkury a když jsem pro něj šla večer ještě do výběhu, tak tam běhal a házel prdelí. Je to nezmar. :D Teď koníci dostanou týden volno, protože odjíždím do Jeseníků a vracím se až v sobotu, takže fotky od Lukáše budou také až později. Ovšem už teď jdu nahrát video z těchto závodů. :) 

Závody Bohuslavice

   Dne 22. 6. 2014 jsme byli na závodech v nedalekých Bohuslavicích. S Tramínem i Lancelotem jsem opět jela jen "Z" a "ZL". Z těchto závodů mám vážně radost, i když jsme měli trošku smůlu. Koníci se moc snažili.

   Nejdřív jsem jela parkur "Z" s Lancelotem. Základní kolo jsme přešli čistě a postoupili jsme do následného rozeskakování. Tam Láca bohužel udělal chybu na předposledním skoku, jinak to šel krásně. S Tramínem jsem jela základní kolo také čistě, ale v rozeskakování jsme měli smůlu. První skok v pořádku, poté velmi vydařený prudký obrat na další skok, dále bylo trochu delší cválání, tak jsem ho trošku rozjela, abych nahnala čas, ale zapomněla jsem, že jsem v místě, kde to klouže. Mímu v obratu ujely obě zadní nohy a to už nemohl ustát, takže jsme byli vyloučení pro pád. Vážně mě nenapadlo, že by mu to mohlo podjet na geotextílii, ale naštěstí se ani jednomu z nás nic nestalo. V tomto parkuru bylo poměrně dost koní, ale i tak jsme se s Lácou i přes jednu chybu umístili na 8. místě. 

   V "ZL" jsem jela nejdřív s Tramínem. Ten mi udělal obrovskou radost. Celý parkur přešel naprosto profesionálně bez jediného zaváhání a bez chyby. Nájezd na dvojskok se nám sice moc nepovedl, protože to bylo po tom oblouku, kde předtím upadl a byl úplně tuhej, když tudy cválal. Vůbec jsem ho nemohla ohnout na správnou stranu, tudiž jsem se dostala hodně na stojan, ale zvládl to. S Lancelotem se nám parkur až na jeden skok velmi povedl. Bohužel mi jednou zastavil na oxeru, protože jsme se dostali přesně do té situace, kdy to nejde skočit ani z blízka, ani z dálky. Dále už neměl problém a vyskakoval jako blázen, měla jsem z něj skvělý pocit.

   Rozeskakování "ZL" se nám s mímem až tak úplně nepovedlo. Začátek fajn, ale potom jsem opět dostala do toho našeho osudného obratu před dvojskokem. Tentokrát jsem ho vůbec nedokázala ohnout, byl ještě víc tuhý než předtím, dostali jsme se úplně na blendu a ještě k tomu přišel hodně blízko, takže mi to vybočil. Během toho si ještě zvládl trošku rozříznout nozdru o stojan. Na druhý pokus jsem ten obrat raději jenom proklusala a nacválala až když jsem byla rovná, takže všechno v pořádku a dál už žádný problém nebyl. Ještě jsme tedy shodili poslední skok, což byl tripl, který nám vyšel hodně z dálky a už to nedotáhl, ale za to jsem si mohla sama. Dostali jsme pak ještě hodně trestných bodů za čas, až mi to přišlo divný a byla jsem se ptát na věži, jak se to počítá, protože mi přišlo, že až tak pomalu jsem nejela. Na věži mi bylo vše objasněno, za což jsem velmi ráda, děkuji. Startovní pole bylo opět dost nabité, ale do rozeskakování se nás až tak moc nedostalo, takže jsme nakonec skončili opět na 8. místě.

   Takže můžu říct, že koníci skákali naprosto úžasně. Krom té lehké chybky s Lácou v rozeskakování jsem si za to vždycky mohla sama a hlavně jsem ráda, že se Tramínovi nic nestalo při tom pádu, dost jsem se lekla. Dnes se dokonce choval i na opracovišti i při čestném kolečku naprosto vzorně, takže spokojenost. Na stránky jsem přidala i video z těchto závodů, akorát se mamce nenahrálo zákl, kolo v "Z" s Lancelotem až do konce (chybí poslední skok) a nenahrávala rozeskakování "ZL" s mímem, protože neměl kdo držet Lancelota - taťka se nám někam ztratil. Brzy dodám i fotky od Lukáše Krajíčka. :)

Závody Humpolec

   Protože závody v Jiřicích byly kvůli špatnému počasí zrušeny, jeli jsme až 14. 6. do Humpolce. Počasí nám vyšlo úplně úžasně. Měla jsem strach z těch veder, ale v sobotu jsme teda spíš mrzli. :D Bylo tam opravdu hodně koní, ale čestné kolečko jsme si přece jen jednou zajeli, i když jinak pro nás tyto závody nedopadly až tak dobře.

   Nejdřív jsem jela s Tramínem "Z". Po zkušenostech z předchozích závodů a v podstatě i z předchozího dne jsem zkusila novou taktiku - před parkurem jsme nacválali spoustu kilometrů, aby ho přešla nálada na ty jeho kraviny. Zřejmě to pomohlo a parkur přešel čistě. Rozeskakování bylo pro urychlení závodů následné, což mě potěšilo (aspoň jsem se s ním nemusela znova trápit na opracovišti). I rozeskakování jsme přejeli čistě a velmi rychle, takže nám zbývalo už jenom počkat na výsledky. Vzhledem k tomu, že v soutěži bylo přes 50 koní, čekali jsme opravdu dlouho. Nakonec z toho bylo 3. místo, což mi udělalo moc velkou radost.

   S Lancelotem jsem jela také soutěž "Z", ale bohužel mi shodil kolmák na dvojskoku, takže nás to posunulo až na 18. místo. Dále jsem s Lancelotem jela "ZL", které se nám vůbec nepovedlo. Celý parkur jsem ho musela strašně tlačit, nechtěl vůbec cválat dopředu. Zřejmě díky tomu jsme se dostali párkrát pod skok a musel to hodně tahat nahoru. První polovina parkuru byla celkem fajn. Shodili jsme sice hned druhý skok, ale to bylo jen z nepozornosti a jen lehce. Potom na mě zkusil, že se mu nelíbí dvojskok, ale nakonec jsem ho přes něj dostala hned napoprvé, i když první skok ve dvojskoku shodil. A nakonec si ještě všiml, že se změnil osmý skok, pod který byla dána výplň, takže ten mi skočil až na druhý pokus. 

   Ani s Tramínem to nebylo nejlepší, ale nakonec jsem z něj měla i radost. Dva skoky mi v "ZL" shodil, ale oba byly mojí blbostí. Jinak šel krásně s chutí a nikde nic nevymýšlel. Zřejmě jsem ho taky dost unavila, protože jsem ho hodně vycválala i před "ZL". Bylo mi totiž divný, jak je možný, že zase zlobí, když po "Z" byl už v pohodě. Pak si mamka všimla, že jsem si zapomněla sundat šporny, které nosím na Lancelota (Tramín je nesnese). Aspoň, že na parkur jsem je už neměla, to by nedopadlo dobře. :D

   Takže celkový dojem z těchto závodů je takový smíšený. Každopádně den to byl velice příjemný a Tramín mi udělal moc velkou radost tím, jak byl celý den hodný (až na ty první chvíle na opracovišti). :) Na další závody se chystáme v neděli do Bohuslavic. :)

Závody Sasov

   Tak do Třeště jsme nakonec nejeli kvůli počasí a kvůli tomu, že Raťásek okulhal na pravou zadní, takže jsme vyrazili až 25. 5. na závody do Jihlavy - Sasov. Byly to letos první závody, kdy šlo všechno hladce a nic se nekazilo - teda až na ty výsledky. :D

   Nejdřív jsem jela s Lancelotem soutěž "Z" na styl. Ta se nám celkem povedla a dostali jsme nejspíš nejvyšší hodnocení 7,5, ale kvůli jedné chybě na dvojskoku jsme měli 7,0. Ale i tak to stačilo na krásné 2. místo, což mě velmi potěšilo. Byla jsem pochválena za velmi elastický sed nad skokem, dodržení cvalových skoků v kombinacích a nevím za co všechno ještě. Vytknuto nám nebylo nic. Po čestném kolečku jsem ještě dělala rozhovor o tom, jak bych tyto závody zhodnotila, takže jsem celé dekorování přemýšlela o tom, co řeknu a nakonec jsem to stejně všechno zapomněla. :D Ale nakonec jsem to nějak dala dohromady.

   Dále jsem pokračovala s Lancelotem soutěží "ZL". Tam jsme díky mojí blbosti získali 4 tr.b., protože jsem najela hodně šikmo prkna a vyneslo nás to mimo. Jinak šel Láca naprosto úžasně a bez chyb. Potom jsem sedla na Tramína a radost mě přešla. Ten měl zase tu svojí hrabavou náladu, kdy se celý den snažil jenom o to, aby mě sundal. Párkrát se mu to málem povedlo. Myslela jsem si, že až s ním vjedu na parkur, bude to zase dobrý, jako vždycky. No samozřejmě jsem se spletla, celé čekání, až na nás přijde řada, jsme stáli na zadních a různě lítali vzduchem. Začátek parkuru celkem šel, ale potom mi to Tramín zapíchnul před dvojskokem. Na druhý pokus už šel a dál už naštěstí nezastavil, akorát jsme shodili jeden oxer, ke kterému přišel hodně blízko. Takže ve finále to bylo 8 tr.b.

   Ze soutěže L* jsem ho šla raději odhlásit. Nechtěla jsem, aby se některému z nás něco stalo. Už vážně nevím, co s ním. Jeden den doslova lítá a ten další...raději nemluvit. Je víc náladový než kobyly.

   Další závody máme v sobotu v Jiřicích, kde oba půjdou jenom "Z" a "ZL", tak jsem zvědavá, jak to dopadne. Snad trochu lépe, než tyto závody.

Závody Okřešice

   V sobotu 10. 5. 2014 jsme vyrazili na naše druhé letošní závody, které se konaly v Okřešicích. Samozřejmě jsem zase nemohla mít nic normálně a v pátek odpoledne jsme zjistili, že Lancelotovi nejdou namotat ozuby. Za víc jak hodinu dřiny se mi povedlo namotat jen dva a i ty jen tak napůl, zbytek už nešel vůbec. Tak jsem si řekla, že na to nemám nervy, vymontovala i ty dva a nechala ho bez nich. Až do soboty do rána jsme pořád přemýšleli, jak to udělat, aby to šlo našroubovat, protože tyto závody jsou na trávě a ještě k tomu v noci dost pršelo. Nakonec se nám to nějakým zázrakem povedlo a jelo se.

   Tentokrát jsem jela s Tramínem i Lancelotem "Z" a "ZL". Byli jsme hodně nervozní, protože v parkurech před námi hodně koní odštycovalo jeden oxer, protože těsně vedle něj byly krávy. Toho jsem se hodně bála a věděla jsem, že mi k těm krávám taky nepůjdou. Měli jsme opravdu štěstí, protože na náš parkur tam už krávy nebyly. Další problém byl, že startka na "Z" parkur se vyvěsila až těsně před začátkem soutěží, takže jsem do poslední chvíle nevěděla, s kterým koněm jedu prvně. Na opracování jsem měla asi tak 10 minut.

   Nejdřív jsem jela s Lancelotem. Ten byl tentokrát strašně bez života, vůbec nešel dopředu. Na parkuru to naštěstí celkem šlo a udělal jenom jednu lehoučkou chybu na druhém skoku. Měla jsem radost hlavně z toho, že vůbec neváhal ani u celkem velkého plůtku. Z toho jsem měla celkem strach, protože po tom pádu v Brtnici mi plůtky nechtěl skákat.

   Dále šel na řadu Tramín. ten byl na opracovišti samozřejmě zase doslova na zabití, chodil častěji po dvou než po čtyřech. Asi po 10 minutách jsem prohlásila, že se nenechám zabít, že prostě půjde téměř bez opracování. No a jak to tak bývá u míma zvykem, vjel do parkuru, bezchybně ho přeskákal a zase odešel. Jako naprostý profesionál. V rozeskakování také nezachyboval a díky skvělému času obsadil 1.místo.

   V "ZL" jsem začínala naopak s Tramínem. Na opracoviště jsem se už neodvážila vstoupit, ale protože jel hned jako druhý, tak to ničemu nevadilo. Nenapadá mě žádné barvité líčení tohoto parkuru, mímo se prostě dobře naladilo vítězstvím v prvním parkuru, takže šel opět čistě (jenom já jsem jednou málem shodila stojan botou - to by mě hodně naštvalo) :D Láca šel opět s jednou chybou hned na prvním skoku, ale jinak to bylo super, měla jsem z něj skvělý pocit. Rozeskakování se mi s Tramínem celkem povedlo, šel perfektně a opět čistě. Jen dva jezdci byli rychlejší, takže jsme skončili na 3. místě.

   Z těchto závodů jsme odjížděli se skvělým pocitem, Tramín se do toho snad zase dostal a Láca taky skákal dobře. Koukala jsem na výsledky a zjistila, že Lancelot byl v "Z" na 7. místě a v "ZL" na 9.místě, což je taky super. :) Příští týden dostanou oba dva volno a vezmu pro změnu Raťáska na hobby závody do Třeště. :)

Závody Bohuslavice

   Sezona už začala a s ní i první závody. My jsme se na ně vydali až 19. 4. 2014 do Bohuslavic. Už od pátku se nám vůbec nic nedařilo. Večer jsem se od taťky dozvěděla, že ač naše auto už 14 dní stojí v servisu, tak pořád není opravené, takže buď seženu jinou dopravu, nebo nikam nejedeme. Naštěstí se nám podařilo dopravu sehnat a jelo se. 

   Měla jsem v plánu jet s Lancelotem 80/90 a "Z" a s Tramínem "Z" a "ZL". Bohužel jsem se po příjezdu nechala ukecat od ostatních, abych jela L*, že tam je málo koní, tak aby se vůbec otevřelo. To se mi vymstilo a s Tramínem se nám tyto závody vůbec nepovedly.

   Ale vezmu to od začátku - od Lancelota. Ten mi udělal obrovskou radost. Je pravda, že 80/90cm na něj bylo opravdu málo a očividně se nudil. Každopádně nic neshodil v první ani druhé fázi, jeli jsme velmi rychle a zkracovali vše co se dalo a to nás dostalo na 1. místo. :) V "Z" šel také perfektně a základní kolo přešel čistě. V rozeskakování jsem opět zkracovala úplně všechno, ale bohužel jsem jeden oblouk zajela špatně, dostala se příliš blízko ke kolmáku, tudíž nešel rovně a lehce ho shodil (i když jsem si až do konce parkuru myslela, že šel čistě, protože jsem neslyšela vůbec žádné ťuknutí, musel to vzít opravdu hodně lehce). Sice jsme měli jednu chybu, ale pravděpodobně nejrychlejší čas, a tak jsme skončili na 4. místě. :) Udělal mi obrovskou radost, moc se snažil.

   Z Tramína jsem měla taky velkou radost, když jsem opracovávala před "ZL", chodil parádně a vyskakoval až do nebe. Pak jsme mu trošku zvedli oxer, on zřejmě dostal radost a říkal si, že kašle na nějaký "ZL", on si bude trénovat na olympiádu. Zapomněl ovšem na to, že na něm nesedí Marcus Ehning, ale já. Jeho mega skok jsem nezvládla usedět a vzhledem k tomu, že takto skákal už celý den, jsem mu pořád jenom škodila. Kvůli velmi nepovedenému dvojskoku v parkuru se zřejmě začal trošku bát, co mu tam zase vyvedu, a tak dva skoky zastavil. No a v L* jsem si pro velký úspěch pád zopakovala. Nikdy jsem si nemyslela, že můžou nastat nějaké problémy jen díky tomu, že ten kůň moc dobře skáče. :D

   Za 3 týdny se chystáme na závody do Okřešic, tak jsem zvědavá, jak koníci zašlapou. :)

Skokové soustředění v Malém Pěčíně

   V neděli 13. 4. 2014 jsem s Lácou vyrazila na soustředění do nedalekého Pěčína pod vedením Ing. Daniely Šeneklové. Vzhledem k tomu, že se nám opět rozbilo auto jsme šli pěšky, tudíž o tomto tréninku napíšu jen krátce (4 hodiny v sedle daly mně i Lácovi celkem zabrat).

   Celou cestu jsem se modlila, aby mírný déšť nepřešel v průtrž mračen, což se naštěstí nestalo. Při příjezdu na jízdárnu byl Láca už trošku unavený z cesty, tudíž se mu zrovna moc nechtělo a dal mi pěkně zabrat, ale neskákal špatně. Potěšil mě, že neřešil cizí prostředí, cizí koně ani reklamní plakáty na ohradě. Takže v celku jsem s tréninkem spokojená a víme, na čem musíme víc zapracovat, děkuji. :)

   Největší radost mi však Láca udělal po cestě, choval se jako profesionální puťákový kůň. :) Neřešil brody přes řeku, stráně, skákání přes příkopy (které se nám dostaly do cesty jen díky tomu, že jsem se trošku ztratila :D), přechody přes koleje a dokonce ani cestu těsně vedle střelnice, kde snad při naší zpáteční cestě trénovalo celé vojsko, byl to pořádnej rachot. 

   Zítra bude mít Láca zasloužené volno a snad oba stihneme pořádně nabrat síly na první závody v této sezoně. :)

Připravujeme se na první závody

   V neděli 6. 4. 2014 jsme měli poslední předsezonní trénink s Tomášem Kociánem. Tentokrát jsem vzala do Toužína i Lancelota a můžu říct, že to bylo úžasný. :)

   Začínala jsem právě s Lancelotem, aby se mohl hned zase odvézt domů. Sice byl v úplně cizím prostředí, kde bylo plno vzruchů, ale choval se předpisově a moc se snažil. Opět dostal obrovskou pochvalu. Stejně tak Tramín, který se také moc snažil, i když nám bylo řečeno, že ho už máme okovat, že je příliš opatrný, aby ho to netlačilo. Ale i přes to vyskakoval naprosto úžasně. Když už jsme tam měli oxer asi na 110cm, tak jsem si říkala jenom  "Povol otěže a nespadni!", protože to jinak nešlo. :D Mimuško si totiž opět dávalo i nad 110cm půlmetrovou rezervu a já jsem s tím měla co dělat, abych neodletěla. :D

   Nakonec jsme vzali Ratana. Na toho se už začalo stmívat, měla jsem strach, že to ani do tmy nestihneme. Zpočátku si z nás dělal tak trošku srandu, ale když pochopil, že pro něj bude příjemnější nám vyhovět, skákal úžasně. Chvílemi se sice hodně rval dopředu, ale už to bylo lepší než minule. Skončili jsme na metrovým oxeru v distanci na pět cvalových skoků (s rezervami). S Ratanem! Nikdy mě nenapadlo, že by mohl takhle skvěle skákat, udělal mi obrovskou radost. 

   Příští týden bych nejspíš ještě vzala Lancelota na soustředění do Malého Pěčína, aby si ještě zaskákal v cizím prostředí a příští sobotu už vyrážíme do Bohuslavic na první závody. :)

Toužínský trénink

   Možná jste si všimli, že jsem tento víkend měla být na soustředění s Karlem Diringerem. To se bohužel pro velký počet odhlášených účastníků zrušilo, takže jsem si udělala takové menší soustředění doma. V sobotu jsem skákala s Lancelotem (a vážně parádně). Z toho bohužel žádně fotky nemám, protože jsme se rozhodli skákat až na poslední chvíli. Ale v neděli jsme nafotili Toužínský trénink s Tramínem a Ratanem. Takže ve fotogalerii najdete několik fotek. U Tramína jsou všechny fotky dělány z videa, takže hodně nekvalitní. Můj sed také neberte až tak moc vážně, protože jsme v sobotu vyrazili do Jemnice na diskotéku a domů jsem přijela ve 4:15, takže jsem toho zrovna moc nenaspala. :D Video bych sem přidala nejspíš zítra, dnes to už nestíhám.

Pokračujeme v tréninku

   V neděli 23.3.2014 jsme si zopakovali trénink s Tomášem Kociánem, ale tentokrát se všemi mými koňmi. Samozřejmě jsme to nemohli mít snadné, a ač celou sobotu svítilo sluníčko, my jezdili chvílemi v normálním dešti, chvílemi ve slejvácích. Můžu říct, že se mi ještě nikdy nestalo, abych měla přilbu mokrou i zevnitř. Ani moje nepromokavá bunda tohle nezvládla.

   Nejprve jsem vzala Raťáska s tím, abych měla to nejhorší za sebou. Ten totiž zatím ještě nezačal pořádně skákat a zatím se to všechno děje v duchu skočit skok a potom tři kolečka brzdit. Hned na prvním skoku jsem málem spadla, protože Ratan nechápal, proč by měl skákat v takovým dešti, vždyť to přece klouže, skákej si to sama! :D Potom to už bylo celkem fajn, až na jeden nebo dva menší problémy. Dost jsem se divila, když si tam Raťásek bez problémů dával distanc na 3 cvalové skoky, z čehož druhý skok byl oxer na 90cm. My se zatím ještě nedostali dál než na skákání 50cm vysokých křížků z klusu. :D A on ještě k tomu nemá zrovna v lásce takhle krátké řady. Dneska se ale překonával.

   Poté jsem na jízdárnu vzala mímo. Tomu ten měkký terén očividně vadil. Klouzalo mu to ještě víc než Raťáskovi a ke konci ježdění jsme chytli největší průtrž za celé dopoledne. Ale snažili jsme se oba, i když to nebylo ono. Sice na štycování ani nepomyslel, neshazoval, nad skoky měl rezervy, jen s tím odskokem jsme se občas nějak nemohli shodnout. Bývá to lepší, zřejmě si na odskocích moc nevěřil.

   Nakonec jsme všichni sedli do auta a vydali se do Chlumce za Lácou. I když je v Chlumci jízdárna na šikmině a tudíž to víc klouže, Lácovi to očividně vůbec nevadilo, ba naopak vyhovovalo (trochu to bylo i tím, že z těch tří měl jako jediný ozuby na všech čtyřech). Musím říct, že ten si to dneska prostě "dával"! Skončili jsme opět distancí na 3 cvalové s oxerem 110-120cm (nevím přesně, jen odhaduju - každopádně byl už pořádnej). Láca chodil celou dobu naprosto vyrovnaně, v pravidelným tempu, nikde nezaváhal, prostě skvělý. Bylo nám řečeno, že z těch tří byl dnes bezkonkurenčně nejlepší. Neměl chybu. :)

   Fotky mám bohužel pouze u Raťáska a i těch jen pár a hodně nekvalitních. Hustý déšť náš foťák opravdu nezvládá. No a za týden nás čeká opět skokové soustředění v Bezděkově s Karlem Diringerem. :)

Nové fotky ve fotogalerii!

Ve fotogalerii najdete několik fotek z dnešního slunečného tréninku s Lancelotem. Fotky jsou sice nekvalitní, ale lepší než nic :)

Skokové soustředění v Bezděkově

   O víkendu 1.-2. 3. 2014 jsem se s Lancelotem zúčastnila skokového soustředění v Bezděkově s Karlem Diringerem. Byl to letos náš první výjezd a v podstatě Lácova první veřejná akce po těch jeho problémech s pádem, kdy se bál skákat, takže jsme na něj byli všichni moc zvědaví.

   V sobotu byl trénink zaměřený především na gymnastiku, neskákalo se moc vysoko, skončili jsme asi na metru. Láca chodil moc pěkně a s chutí, měla jsem z něj radost. 

   Touto jízdou pro mě sice skončil trénink v Bezděkově, ale hned potom jsme pokračovali rychle do Toužína, protože nás přijel navštívit Tomáš Kocián, tak jsme ho poprosili, jestli by s námi nezajel za Tramínem. Mímo samozřejmě bylo velmi veselé, přece jen to bylo první skákání venku od září a druhé skákání celkově. Dostali jsme opravdu hodně do těla, protože mímu dost dlouho trvalo, než pochopil, že se dá na skoky najíždět i bez neustálého kozlování a prchání. A měl opravdu velkou radost, když trenér řekl větu "Nech ho cválat, ať si běží!" :D Po hodině opravdu tvrdé práce konečně dostal rozum a začal pořádně spolupracovat. Skončili jsme asi na metrovým oxeru v kombinaci a celou dobu chodil velmi stylově, dostal velkou pochvalu za styl i sílu v odrazu. Měla jsem z něj radost, i když jsem se sotva mlela. :D Trénink se mi moc líbil a doufám, že si to ještě někdy zopakujeme, děkuji. :)

   V neděli se trénink bral už jako příprava na závody a jezdil se celý parkur. Už jsme to měli o trošku větší, takže to Lácu velmi bavilo. Už při oklusávání jsem myslela, že mi urve ruce, natož při skákání. :D Ale chodil opravdu pěkně, do všeho šel bez váhání i když nám to třeba nevyšlo. Trénink jsme skončili oxerem asi na 110cm, ale nevím přesně, neměřilo se to. Lancelot mi udělal obrovskou radost, měla jsem z toho větší strach. Dal mi novou naději na nadcházející sezonu. Pokud bude chodit aspoň tak, jak chodil tento víkend, budu maximálně spokojená. :)

   Radost jsem neměla jenom z koně, ale i z toho, že jsem byla pochválena za dobrý sed nad skokem a dobré vedení koně. Ani jsem takové hodnocení nečekala. Byl to opravdu úžasný víkend, i když mi bude trvat minimálně týden, než začnu zase normálně chodit :D. Teď se toho bohužel asi moc dít nebude, až poslední víkend v březnu bych si s Lancelotem toto soustředění zopakovala.

Koňácký ples v Nové Vsi

   V Nové Vsi se 22. 2. 2014 konal koňácký ples, na kterém jsme samozřejmě nesměli chybět. :) Byli jsme tam poprvé, tak nikdo moc nevěděl, co od toho máme čekat, jaké to tam bude, ale nakonec jsme byli mile překvapení. Cestou tam jsme sice trošku bloudili, ale nakonec jsme dojeli. :D

   Můžu říct, že jsme se hodně dlouho rozhodovali, jestli pojedeme právě do Nové Vsi, nebo na ples do Humpolce. Velká vzdálenost Humpolce od Dačic nakonec rozhodla, ale doufám, že nám to příští rok vyjde. Bohužel mě právě na tento víkend chytla chřipka, takže jsem tam asi tak od půlnoci jen seděla a myslela, že umřu. :D Dokonce jsem měla poprvé v životě štěstí v tombole, kterou mi koupil Lukáš Krajíček - vyhráli jsme repelent Endure. Takže Lukášovi ještě jednou děkuju, měla jsem z něj velkou radost. :) Domů jsme přijeli až někdy po 4 hodině, takže jsem vstala jenom když jsem odváděla koně do výběhu a potom díky chřipce skoro celý den spala. 

   Samozřejmě ani chřipka nás jakožto tvrdé koňařky nemůže odradit od ježdění, takže má účast na víkendovém soustředění s Karlem Diringerem stále platí a už se vážně moc těším. :) Ještě bych se chtěla omluvit, že tento článek píšu až teď, ale i když mám prázdniny (a chřipku) a měla bych tím pádem sedět celý den u počítače, tak vůbec nestíhám. Nevím, jak to dělám :D

Hurá do sedel!

   Tímto únorovým víkendem nám skončil zimní odpočinek a už zase začínáme pořádně makat. Chtěla jsem začít už dřív, ale počasí nám bohužel moc nepřálo. Nakonec to dopadlo tak, že jsem pravidelně jezdila jenom Lancelota, protože v Chlumci můžu jezdit v hale. Ale v Toužíně bylo buď moc měkko, takže bych si úplně zničila jízdárnu, kdybych tam jela, nebo zase moc tvrdo, takže koně byli rádi, když se dobelhali do výběhu a tam padli do sena. Tramína jsem vzala pod sedlo aspoň občas, i když to bylo vždycky spíš rodeo než nějaká práce. Na Raťáskovi jsem nejezdila už od prosince, protože nejdřív šlápl na kámen a 14 dní opravdu hodně kulhal. Když se z toho dostal, tak zase druhým kopytem dupl na zmrazek, tak kulhal zase na tu druhou a tak nějak se z toho pořád nemohl dostat.

   Ovšem během týdne mi přišlo na vyzkoušení nové skokové sedlo, tak mě to donutilo začít zase něco dělat. V pátek jsem tedy asi po 3 týdnech osedlala mímo a jela do lesa (tam přece nemůže zlobit, všude jsou stromy). Opak byl pravdou. Stromy mu v kozlování vůbec nebránily, jen já jsem si myslela, že to ta přilba nevydrží, kolikrát jsem si dala hlavou o větev a při cválání a kozlování z kopce jsem se zavřenýma očima doufala, že ten kůň proboha ví, kam jede :D No díky bohu jsme oba dva přežili. Jenom náš výběh to jejich řádění nepřežil a myslela jsem, že mě švihne, když jsem tam našla 5 zlomených tyčí a přetrženou spodní pásku.

   V sobotu jsem si řekla, že bych měla také vyzkoušet, jak se v tom sedle skáče. Tak jsem přemluvila taťku, naložili jsme koně a jeli do Chlumce na halu. Tramín v podstatě od závodů v Žirovnici (půlka září) neviděl klacek na zemi, tak jsme si říkali, že s ním budeme chodit jen něco menšího. Kavalety na překlusání a in-outy mu zrovna moc nešly, asi mu to připadalo nudný, ale jakmile tam měl dvojskok na jeden cvalový, tak zase zářil. To naše "malé" skákání skončilo na 120cm s rezervami. S Raťáskem jsem dělala jen lehkou drezurní práci a když jsem si s ním skočila asi půlmetrovou kavaletku z klusu, brzdila jsem ho celou halu :D Bylo na něm znát, že měl tak dlouhou pauzu, ale chodil skvěle. S Lácou jsem udělala také menší gymnastiku a jela zase domů. Můžu vám říct, že mě bolí celej člověk. Už jsem si vážně odvykla jezdit 3 koně denně a ještě se všemi opravdu makat. Fotky z tohoto tréninku bohužel nemám, protože náš foťák by to v hale nezvládal. 

   Doufám, že se mi zase podaří někdy zajet na halu a začít už aktivně trénovat. Za dva měsíce tady jsou už první závody. Sedlo jsem si nakonec koupila, jezdí se mi v něm moc dobře. Za 14 dní jedu s Lácou na soustředění, odkud snad budu mít i nějaké fotky. :)

Konečně se zase něco děje :)

   Plesová sezona už začala a to znamená jediné - opět nabité víkendy a málo spánku :D My jsme začali tradičně jako každý rok plesem v Dešné, který se konal 18. 1. 2014. K tomu nemám moc co napsat, protože to je každý rok stejné. Dobře jsme si zatancovali, pobavili se, v tombole nic nevyhráli a jeli jsme domů (ve 4:15, takže jsme ani nešli spát a šli rovnou krmit :D). Fotky bohužel nemám žádné, ale to až tak nevadí.

   O týden později jsme se vydali na společenské setkání jezdců, funkcionářů a přátel jezdeckého sportu, což bylo v Hybrálci. Nebyl to sice ples, ale bylo to úžasné, moc se mi tam líbilo. Potkali jsme dokonce takové osobnosti, jako jsou Gregorz Wrobleski nebo ing. Jaroslav Pecháček. Nejprve se předaly diplomy a ceny některým jezdcům (jeden diplom jsme si odvezli domů i my :)) a poté se celý večer tančilo. A tančilo se opravdu hodně :D Nasmáli jsme se jako už dlouho ne a poznali pár nových fajn lidí. Byla tam snad skoro celá Vysočina. Domů jsme přijeli ve 2:30, takže jsme se opět zrovna moc nevyspali, ale přesto jsme byli velmi dobře naladěni a doufám, že se této akce zúčastníme i příští rok. Fotek z této akce bude nejspíš hodně. Ani nemůžu říct, kdo všechno fotil, aniž bych na někoho nezapomněla, protože tam fotili snad úplně všichni :D Každopádně majitel foťáku je Lukáš Krajíček.

   Další koňácký ples se uskuteční až 22. 2. v Nové Vsi, což ale neznamená, že mezitím se nezúčastníme i jiných akcí, jen se netýkají koní. Dále můžu říct, že první a poslední víkend v březnu se s Lácou zúčastníme také skokového soustředění pod vedením Karla Diringera v Bezděkově. 

   Dále se omlouvám, že se na této stránce teď neobjevuje nic nového, ale moc se toho teď neděje (krom toho, že se mi z Tramína postupně stává letadlo/divoký býk :D) a také jsem byla delší dobu bez PC. Teď už snad začneme trošku trénovat, pokud počasí dovolí a pokusím se sehnat někoho, kdo by něco málo nafotil. :)