V sobotu 12. 7. 2014 jsme se zúčastnili parkurových závodů v Brtnici. S Lancelotem jsem jela zase "Z" a "ZL" a s Tramínem jsem po delší době zkusila "ZL" a L*.
Nejdřív jsem tedy jela s Lancelotem parkur "Z". Ten se mu velmi povedl a přešel čistě první i druhou fázi. Bohužel nám už delší dobu nejdou vymotat ozuby, které nosí na doma, takže mu nemůžeme dát ty dlouhé. Tím pádem jsem rozeskakování jela opatrněji, aby mu to někde neuklouzlo, ale i to stačilo na 3. místo.
V parkuru "ZL" se nám s Lancelotem bohužel už tolik nedařilo. První problém přišel hned na druhém skoku, kde zastavil, i když vůbec nevím proč. Tím že neměl důvod zastavit jsem to samozřejmě nečekala a chybělo mi do pádu opravdu hodně málo, už jsem byla úplně mimo sedlo, ale protože jsem se napíchla na stojan, tak jsem se od něj odrazila a vrátila zpět do sedla. Popravdě z toho mám víc modřin než kdybych spadla. :D Na druhý pokus to už sice skočil, ale shodil. Poté byl ještě problém na třetím skoku a zbytek parkuru přešel úplně nádherně. Nevím, co se mu na těch dvou snadných skocích nelíbilo.
V soutěži "ZL" bylo 42 koní a já jela s Tramínem až úplně poslední, takže jsme ho z vozíku sundali až po odjetí s Lancelotem a i tak jsme měli spoustu času. Což bylo dobře, protože Tramín měl zase jeden se svých skvělých dnů a myslela jsem, že mě na opracovišti zabije (nebo někoho v okolí). Zlobil opravdu hodně a to jsem ho ještě ráno před závody vzala na vyjížďku, aby se trošku unavil. Samozřejmě jsem dostala strach z našeho výsledku na parkuru, protože vždycky, když se takhle chová, tak se nám ten parkur vůbec nepovede. O to větší překvapení bylo to, že přešel čistě první i druhou fázi parkuru a nakonec skončil na 5. místě. To mě trošku uklidnilo.
Když jsem viděla parkur L*, dostala jsem vážně celkem strach. Byl tam postavený trojskok a ten Tramín ještě nikdy neviděl. Naštěstí potvrdil, že je charakter a parkur dokončil opět čistě. Po dojetí parkuru jsem šla rychle shánět někoho, kdo umí rozeskakování se slovy, že jsem vůbec nepočítala s tím, že půjde čistě. :D Výšku, která byla v rozeskakování Tramín viděl naposledy minulý rok, takže jsem jela opět opatrně a na jistotu, což se nám vyplatilo, protože dokončil zase bez chyby a zajistilo nám to 3. místo! Při dekorování jsme ještě všechny pobavili tím, jak skvěle jsme sehraní - po tom, co jsem pozdravila já, tak pozdravil i Tramín vzepnutím. :D
Takže z těchto závodů mám opravdu strašnou radost, Tramínovi jsem odpustila i to jeho zlobení na opracovišti, protože opět za celý den neudělal ani jednu chybu. Je prostě nejlepší! Sice jsme měli v Brtnici menší organizační problémy, ale nakonec se všechno tak nějak povedlo, dokonce ani bednu jsme jim tentokrát nezničili :D. Za týden se chystáme do Okřešic, kde s Tramínem opět zkusím L*.:)
Žádné komentáře:
Okomentovat