Závody Hybrálec

   V sobotu 27. 7. jsme byli na oficiálních závodech v Hybrálci. Počasí bylo opravdu šílené, což celé závody hodně ztěžovalo. Den před závody jsem dokonce zvažovala, že ani nikam nepojedeme. Nakonec jsme jeli a jsem za to celkem i ráda.

   Nejdřív jsem jela soutěž "Z" s Lancelotem. Říkali jsme si, že je to takový okamžik pravdy, protože v parkuru byly i dvě bedny a vzhledem k tomu, že právě na bedně jsme spadli v Brtnici, jsme si nebyli úplně jistí, jak na to bude reagovat. Lancelot to naštěstí neřešil a všechno zvládl bez zaváhání. Tato soutěž byla naštěstí dvoufázová, tak jsem v tom horku aspoň nemusela znovu opracovávat a hned jsem pokračovala dál v parkuru. I druhou fázi zajel skvěle. Snažili jsme se co nejvíce zkrátit trať a vyplatilo se to. Nakonec jsme byli na 2. místě z 33 koní.

   Soutěž "ZL" se nám s Lancelotem bohužel tolik nepovedla. Po prvním parkuru jsem měla radost, že je konečně zase zpátky, že si znovu začal věřit. I tento parkur šel velmi dobře, neudělal žádnou chybu a měl obrovské rezervy, ale bohužel pouze ke skoku č. 7, což byl obyčejný kolmák, pod který byl akorát přidán plůtek. To ho možná trošku zaskočilo a vybočil. Na druhý pokus už v pořádku, ale potom následoval dvojskok, který se v podstatě celý skládal z plůtků. Lancelot už vůbec nechtěl cválat dopředu, i když jsem se strašně snažila ho rozhýbat. Z pomalého tempa se to samozřejmě nedalo skočit. Nejdřív mi skočil první oxer a druhý kolmák mi zastavil, poté už mi neskočil ani ten oxer. Těžko říct, proč to udělal, protože jsem si jistá, že si znovu začal věřit a skoků se nebál. Možná se na tom podepsalo to neúnosné horko. Každopádně neztrácíme naději a věříme, že příště to přejde lépe.

   Tramín nám naopak udělal v "ZL" moc velkou radost. Na opracovišti sice zlobil i přes horké počasí, ale v parkuru předvedl skvělý výkon a neudělal žádnou chybu. Z rozeskakování jsem měla ještě větší radost. Udělali jsme sice jednu chybu na prvním skoku ve dvojskoku, ale to už nemohl zachránit a bylo spíše obdivuhodné, že mě v tom nenechal. Troufnu si říct, že to bylo moje prozatím nejodvážnější rozeskakování a některé nájezdy jsem mu tím moc neulehčila. Mimčo ovšem vypadalo, že si to náramně užívá. S jednou chybou to bohužel na umístění nestačilo, byla tam vážně obrovská konkurence a samá skvělá jména, ale i tak jsem měla strašnou radost.

   Z parkuru L** jsem měla radost ještě větší. Bohužel jsem to mimču pokazila hned na druhém skoku, který byl v distanci. Vím o něm, že dělá delší cvalové skoky, tudíž mi dává do distancí o jeden cvalový méně. To jsem tady ale nechtěla, protože to byl obrovský oxer, tak jsem ho pořád brala zpátky, aby tam dal správný počet cvalových a nakonec jsme ke skoku přišli velmi blízko a ještě z pomalého tempa, tak Tramín raději zastavil, za což jsem mu byla vděčná a ještě jsem ho za to pochválila. Kdyby odskočil, asi by to nedopadlo moc dobře. Na druhý pokus už nebyl žádný problém, stejně jako po zbytek celého parkuru a neudělal ani jednu chybu! Nakonec jsme dostali ještě 1 tr. b. za překročení času, takže jsme celkem měli 5 tr. b. Byla jsem ráda, že to takhle dopadlo, protože do rozeskakování se mi vážně moc nechtělo, parkury byly hodně na mírách. Rozhodně to patří letos mezi nejtěžší závody, možná byly úplně nejtěžší. O to víc potěší, když mi Tramín přejel L** bez shození.

   Velká pochvala patří i organizátorům, kteří i v tomto tropickém počasí dokázali úžasně upravit terén a snažili se závody co nejvíce urychlit. Koníci to také zvládli ve zdraví, celý den jsme poctivě chladili, takže spokojenost. :) Teď dostanou týden zasloužené volno a za 14 dní se chystáme na závody do Dukovan.

Závody Dvoreček

   Dne 20. 7. se uskutečnily skokové závody na Dvorečku a musím říct, že našim koním se tam asi vážně líbí. Nakonec nám i počasí přálo a trošku se zatáhlo, tak aspoň nebylo takové horko. Měla jsem tam Lancelota a Tramína. 

   S Lancelotem jsem tentokrát začínala na parkuru "Z", aby si po tom pádu v Brtnici zase začal trošku věřit. Tento parkur se mu opravdu povedl a šel čistě. Bezchybný výkon předvedl i v rozeskakování a umístil se na 2. místě. :) V soutěži "ZL" jsem ho bohužel špatně přivedla ke skoku č. 3 a protože si ještě nevěří natolik, aby mi to skočil, tak zastavil. Podruhé jsem si už dala pozor a vše bylo v pořádku. Další problém nastal na druhém skoku ve dvojskoku, i když nevím, proč to udělal, neměl k tomu důvod. Každopádně dále šel bez problémů a ve finále jsme měli 10 tr. b., což nás celkem i potěšilo, protože hlavní cíl dne byl, aby Láca oba parkury přešel dokola, což se povedlo.

   Tramín začínal na parkuru "ZL". Tak jako jindy byl i dnes na Dvorečku velmi veselý a tím pádem jsem si ho nedokázala ani pořádně opracovat, protože jsme většinu času lítali vzduchem. Naštěstí to až tolik neřešil a šel čistě, i když to chvílemi byla celkem nekontrolovatelná jízda. V rozeskakování jsme si trošku zariskovali a pořádně to rozjeli. Mimču se to očividně moc líbilo a po čistém parkuru nám to zajistilo 1. místo.

   Dále jsme jeli naše první L**. Měla jsem štěstí, že se mimčo dneska extrémně snažilo. Některé situace vypadaly dost neřešitelně, ale mimčo mi opět ukázalo, že vyřešit se dá všechno a vytáhl mě i z velmi nepovedeného dvojskoku na jeden cvalový, kam jsme nakonec dali dva, protože jsme přišli hodně blízko už k prvnímu oxeru. Jinak Tramín absolutně neměl problém a znamenalo to naše první čisté "L". No a protože čistě jsme to zajeli pouze my, tak jsme skončili opět na 1. místě! Bylo tam sice hodně málo koní, ale přesto jsem měla hroznou radost. :) Mimčo všem ukázalo, že když má dobrý den, je neporazitelný a konečně se mu dostalo uznání, že je vážně skvělý a opravdový srdcař.

   Dnešek prostě neměl chybu - teda snad až na nepříjemnosti s cenami. Na další závody se chystáme do Hybrálce, tak snad koníci zašlapou aspoň tak dobře, jako dnes. :)

Závody Brtnice

   V neděli 14. 7. jsme pokračovali v našem závodním víkendu a vyrazili jsme na parkurové závody do Brtnice. Tentokrát jsem už zase měla oba koně a jela jsem soutěže ZL a L*.

   V parkuru ZL  jsem startovala už jako druhá a to s Tramínem. Mimčo se moc snažilo, do ničeho jsme ani neťukli a postoupili jsme do rozeskakování. S Lancelotem jsem bohužel tolik štěstí neměla. Parkur pro nás skončil již na překážce č. 5, což byla modrá bedna. I když jsem viděla, že to nevychází, Lancelot mi nevzal pobídku dopředu, nevyšlo nám to, Láca zastavil a následně se to pokusil skočit z místa. To se mu samozřejmě nepodařilo a padli jsme do ní. Láca se to sice snažil ustát, ale přední noha se mu zasekla v bedně a oba dva jsme spadli. Z bedny zbyly pouze třísky, ale nám se naštěstí nic nestalo, krom toho, že byl Lancelot hodně v šoku. Z parkuru L* jsme ho samozřejmě odhlásili a pokračovali dál.

   Mimčo šlo rozeskakování ZL v podstatě bez opracování, protože jsem ho jela jako první a předtím jsme se hodně zdrželi skrz toho Lancelota, když jsme kontrolovali, jestli je v pořádku. Na opracovišti jsem tedy stihla skočit pouze dva malé křížky a jeden kolmák asi na 80cm. Tramín ovšem opět dokázal, že je to srdcař a rozeskakování na 120cm přešel čistě. Dokonce zvládl i jeden můj dost šílený obrat na kolmák, který skákal hodně zešikma a ještě z pomalého tempa. Nakonec jsme vybojovali 3. místo, je prostě nejlepší! :)

   Parkur L* zajel také velmi dobře. Udělali jsme pouze jednu hodně lehoučkou chybu na dvojskoku na dva cvalové, jinak skákal naprosto úžasně s obrovskými rezervami. Byla tam skvělá konkurence, takže na umístění to nestačilo, ale měla jsem z něj velkou radost a skvělý pocit. Tento víkend prostě jenom zářil a očividně mu dvoudenní závody svědčí, aspoň tolik nezlobí. :)

   Další závody budeme mít 20. 7. na Dvorečku, kde s mimčem pojedu zase ZL a tentokrát naše první L**. U Lancelota jsme si řekli, že ho po tom pádu raději necháme jít jenom Z a ZL, aby zase získal důvěru, tak uvidíme, jak to půjde. :)

Drezury v Havl. Brodě

   A jsou tady další závody, tentokrát drezury v Havl. Brodě, které se konaly 13. 7. Vzala jsem tam pouze Tramína, protože si myslím, že Lancelot by na drezuře zatím asi moc nezazářil, možná příští rok. Přihlásili jsme se do soutěží Z1 a DD, což bylo oblastní mistrovství juniorů.

   První drezura se nám zrovna moc nepovedla. Tramín dělal kraviny a odskakoval mi od obdélníku, ale i tak jsme dostali za náš výkon poměrně dobré hodnocení, čekala jsem to horší. Doufali jsme, že druhou drezuru zajede trochu lépe, že už bude očuměný. Přece jenom drezurní obdélník viděl teprve podruhé v životě a toto byla moje i jeho první oficiální drezura.

   Drezuru DD zajel opravdu o hodně lépe. Chyby tam sice byly, ale choval se slušně a moc se snažil, výjimečně se i soustředil. I když se nám na naše poměry tato drezura celkem povedla (přece jenom drezurní soutěže nejsou zrovna můj šálek kávy), s úspěchem jsme moc nepočítali, účast byla opravdu hodně velká a jenom tato jedna drezura se jela několik hodin. Proto nás velmi překvapilo, když hlásili mé jméno a my si s mimčem mohli zajet pro stužku za 7. místo v oblastním mistrovství. Udělalo nám to obrovskou radost. :) Čestné kolečko byl sice trošku boj a poprvé v životě jsem ho jela raději jenom krokem, ale přežila jsem. :D No jo, prostě mi tam chyběl ten hodný Lacínek, který se při čestných kolečkách chová slušně. :) 

   

Závody Bohuslavice

   Dne 6. 7. jsme se vydali na skokové závody do Bohuslavic. Oba koně jsme opět přihlásili do ZL a L*, ač jsme nad tím poměrně dlouho přemýšleli. Moc dobře jsme totiž věděli, že parkury budou hodně na mírách, ale zase je tam perfektní terén, tak jsme si nakonec řekli, že to zkusíme.

   Nejdřív jsem jela s Tramínem parkur ZL. Kupodivu se choval celkem slušně na opracovišti - možná to bylo i tím, že se opracovávalo v hale. Při vjezdu do kolbiště se ovšem zase začal projevovat a bála jsem se, že ani neodstartuji. Chodil více dozadu než dopředu a většinu času jsme stáli na zadních. Nakonec se mi ho přece jenom podařilo rozejít a stihla jsem mu ukázat i velmi obávanou bednu, ke které jsem ho pořádně ani nedostala. Měla jsem velmi smíšené pocity, které se ještě utvrdily tím, že jsme hned na první překážce vybočili. Hned vedle překážky bylo totiž naházených hodně věcí, kterých se bál. Na druhý pokus už bylo vše v pořádku a dále jsme jeli celý parkur čistě. Dokonce i bednu skočil naprosto bez problémů, sám si na ní zatáhnul. I když jsme nic neshodili, získali jsme 11 tr. b., protože jsme díky tomu vybočení překročili čas.

   Když jsem dokončila ZL s Lancelotem, tak jsme si říkali, že se ti dva snad domluvili. I Lancelota zaskočily věci vedle prvního skoku. Na druhý pokus sice skočil, ale tím, že byl celý tuhý, udělal chybu. Zbytek parkuru jsem se snažila jet trošku rychleji, aby jsme to neměli s tím časem tak špatné, takže i Lancelot měl ve finále 11 tr. b.

   Vzhledem k tomu, že tento parkur nepatřil mezi naše lepší výkony, nám do smíchu vážně moc nebylo a začínali jsme si říkat, že na ně je s tím L* opravdu ještě brzo. Ovšem to jsme zapomněli, že to je Tramín s Lancelotem a ti nám velmi rádi dokazují, že se pleteme. Parkur L* jsem začínala s Lancelotem a měla jsem z něj hodně velkou radost. Parkur byl opravdu na mírách, byl tam dvojskok na dva cvalové i dvojskok na jeden cvalový, kterého jsme se celkem báli, protože jako první skok byl oxer a jako druhý kolmák. Láca skákal skvěle a měl pouze jednu chybu právě na krátkém dvojskoku, když jsem ho špatně přivedla k oxeru a nechtěla jsem, aby šel ten oxer z dálky a následně se zabil na kolmáku. Přivedla jsem ho tedy velmi blízko a i když se moc snažil, tak už to nevytáhl a shodil. Bylo obdivuhodné, že druhý skok skočil čistě. Za tento parkur jsme tedy měli pouze 4 tr. b., což nám udělalo obrovskou radost.

   Tramínovi jsem musela už cestou z opracoviště trošku vysvětlit, že se půjde tam, kam chci já. V kolbišti na mě opět zkusil, že se raději bude stavět půl hodiny na zadní, než aby šel k tribuně, ale když pochopil, že už jsem vážně naštvaná, tak toho nechal. První chyba přišla už na druhém skoku, tak jsem si říkala, že to asi nebude nic moc výsledek. Po této chybě jako kdyby se probudil a začal skákat skvěle a další chyba nás už nepotkala. Nezapomenu na ten nádherný pocit na dvojskoku na jeden cvalový, kdy oba skoky doslova přeletěl.

   V parkuru L* nás oba velmi příjemně překvapili. Na to, že jsme ho šli všichni teprve podruhé v životě, jsem byla hodně spokojená. Po parkuru nám Tramín udělal ještě radost tím, že jsme ho dokázali osprchovat hadicí, i když to nebylo nic snadného. On se toho panického strachu z vody snad nikdy nezbaví. :D

   Další víkend nás čekají hned dvoje závody. V sobotu jedu s Tramínem na drezuru v Havl. Brodě, kde s ním zkusím oblastní mistrovství v drezuře. S úspěchem nepočítám, protože drezurní obdélník viděl zatím jenom jednou v životě a to jsem mu horko těžko vysvětlovala, že ho skákat nemá. No, snad si neuděláme moc velkou ostudu. V neděli nás potom čekají skokové závody v Brtnici, kde opět pojedu ZL a L*.

Závody Dešná

   V neděli 30. 6. 2013 jsme se zúčastnili oficiálních závodů v Dešné. Moc jsem se na tyto závody těšila, protože pro nás byly hodně důležité a tak nějak znamenaly začátek prázdnin. Bohužel se nám zrovna moc nedařilo. Ač koníci skákali naprosto úžasně, měli jsme hodně velkou smůlu a velmi hluboký terén tomu také moc nepomohl. Tramín měl navíc uvolněné snad všechny podkovy, na jedné jsme mu dokonce museli nechat vyměnit pár hřebíků, aby aspoň tyto závody vydržela.

   První soutěž jsme měli tentokrát až parkur "ZL". Začínala jsem s Tramínem. Tento parkur byl zároveň oblastním mistrovstvím, ale bohužel se nezadařilo. První problém přišel hned na druhém skoku. Byl to široký triple bar, který stál zrovna v tom nejmokrejším místě. Tramín celkově nerad skáče, když je hodně měkko a na tento skok se vůbec nedokázal odrazit, jak mu to svázalo nohy, takže shodil. Následně šel všechny skoky úžasně, na jednom skoku jsem dokonce málem spadla, jak vyskočil. Další problém nastal ke konci parkuru, kdy se měl skákat dvojskok na jeden cvalový. Přišli jsme hodně blízko ke kolmáku, který lehce shodil, oxer šel tím pádem hodně z dálky, ale zvládnul to dotáhnout a dále jsme už jeli čistě. Parkur "ZL" jsme tedy dokončili s 8 tr. b., což rozhodně nepatří mezi naše nejlepší parkury.

   S Lancelotem jsem šla "ZL" trochu lépe. Snažila jsem se vyvarovat chyb, které jsem udělala s Tramínem a vyplatilo se to. Jedné chybičce jsme se bohužel nevyhnuli a to opět na tom osudném dvojskoku na jeden cvalový. Lácu ta krátká vzdálenost překvapila a když jsem chtěla trochu zrychlit, aby mu to vyšlo, tak mi nevzal pobídku a myslela jsem, že mi to štycne. To se naštěstí nestalo, jen to skákal z velmi rozhozeného tempa a tím pádem to shodil. I když jsme měli 4 tr. b., pořád to patřilo mezi ty lepší výsledky. Terén byl opravdu velmi těžký a kurz parkuru hodně technický a to dělalo problémy hodně koním. S Lancelotem jsme si nakonec vybojovali 3. místo v oblastním mistrovství. Musely jsme se s mamkou smát, protože jsme to tak nějak předvídaly, protože právě toto umístění mi z oblastního mistrovství ještě chybělo. :D

   Dále jsem jela parkur L*. Pro nás všechny to bylo naše první "L", tak jsme s úspěchem moc nepočítali. Prvně jsem jela s Lancelotem, který to zajel velmi dobře, i když u nás nastalo mnoho krkolomných situací. Asi čtvrt parkuru jsem odjela bez třmenu, naštěstí jsem si ho těsně před dvojskokem stihla znovu nasadit. Lancelot udělal pouze jednu chybu + 1. tr. b. za čas. Měla jsem z něj ohromnou radost. :)

   Radost mi ovšem neudělal Tramín. V tomto parkuru jsem mu věřila více než Lancelotovi, protože vím, že čím větší překážky skáče, tím víc ho to baví. Ale tento parkur pro nás bohužel skončil hned na druhé překážce, kde jsem ho nedostala ani do oblouku, natož ke skoku. Nevím, proč mi tam nechtěl jít, pravděpodobně se bál lidí, kteří byli schovaní za stromkama a on nevěděl, co to je. Hodně mě to mrzelo, protože vím, že by na to měl, skokově na těchto závodech neměl problém, doslova lítal.

   Třešničkou na dortu pro nás byl dostih poníků. Pan Vinklárek mi půjčil velmi sympatického a temperamentního valáška, do kterého se musí zamilovat snad každý. Seděla jsem na něm teprve podruhé v životě (poprvé to bylo v sobotu, když jsme se přijeli podívat na military) a dostih jsme brali jen jako srandu, prostě jsme si to oba dva pořádně užili. Skákal skvěle, na irské lavici neměl konkurenci a nakonec z toho dokonce bylo příjemné 4. místo. :)

   I když se nám tyto závody moc nepodařily a Tramín všechny překvapil, tak jsem si jistá, že si to příště vynahradí a všem vytře zrak. S Lancelotem jsem nakonec byla celkem i spokojená, snažil se. :) Další závody pro nás budou Bohuslavice, tak nám držte palce. :)