V sobotu 27. 7. jsme byli na oficiálních závodech v Hybrálci. Počasí bylo opravdu šílené, což celé závody hodně ztěžovalo. Den před závody jsem dokonce zvažovala, že ani nikam nepojedeme. Nakonec jsme jeli a jsem za to celkem i ráda.
Nejdřív jsem jela soutěž "Z" s Lancelotem. Říkali jsme si, že je to takový okamžik pravdy, protože v parkuru byly i dvě bedny a vzhledem k tomu, že právě na bedně jsme spadli v Brtnici, jsme si nebyli úplně jistí, jak na to bude reagovat. Lancelot to naštěstí neřešil a všechno zvládl bez zaváhání. Tato soutěž byla naštěstí dvoufázová, tak jsem v tom horku aspoň nemusela znovu opracovávat a hned jsem pokračovala dál v parkuru. I druhou fázi zajel skvěle. Snažili jsme se co nejvíce zkrátit trať a vyplatilo se to. Nakonec jsme byli na 2. místě z 33 koní.
Soutěž "ZL" se nám s Lancelotem bohužel tolik nepovedla. Po prvním parkuru jsem měla radost, že je konečně zase zpátky, že si znovu začal věřit. I tento parkur šel velmi dobře, neudělal žádnou chybu a měl obrovské rezervy, ale bohužel pouze ke skoku č. 7, což byl obyčejný kolmák, pod který byl akorát přidán plůtek. To ho možná trošku zaskočilo a vybočil. Na druhý pokus už v pořádku, ale potom následoval dvojskok, který se v podstatě celý skládal z plůtků. Lancelot už vůbec nechtěl cválat dopředu, i když jsem se strašně snažila ho rozhýbat. Z pomalého tempa se to samozřejmě nedalo skočit. Nejdřív mi skočil první oxer a druhý kolmák mi zastavil, poté už mi neskočil ani ten oxer. Těžko říct, proč to udělal, protože jsem si jistá, že si znovu začal věřit a skoků se nebál. Možná se na tom podepsalo to neúnosné horko. Každopádně neztrácíme naději a věříme, že příště to přejde lépe.
Tramín nám naopak udělal v "ZL" moc velkou radost. Na opracovišti sice zlobil i přes horké počasí, ale v parkuru předvedl skvělý výkon a neudělal žádnou chybu. Z rozeskakování jsem měla ještě větší radost. Udělali jsme sice jednu chybu na prvním skoku ve dvojskoku, ale to už nemohl zachránit a bylo spíše obdivuhodné, že mě v tom nenechal. Troufnu si říct, že to bylo moje prozatím nejodvážnější rozeskakování a některé nájezdy jsem mu tím moc neulehčila. Mimčo ovšem vypadalo, že si to náramně užívá. S jednou chybou to bohužel na umístění nestačilo, byla tam vážně obrovská konkurence a samá skvělá jména, ale i tak jsem měla strašnou radost.
Z parkuru L** jsem měla radost ještě větší. Bohužel jsem to mimču pokazila hned na druhém skoku, který byl v distanci. Vím o něm, že dělá delší cvalové skoky, tudíž mi dává do distancí o jeden cvalový méně. To jsem tady ale nechtěla, protože to byl obrovský oxer, tak jsem ho pořád brala zpátky, aby tam dal správný počet cvalových a nakonec jsme ke skoku přišli velmi blízko a ještě z pomalého tempa, tak Tramín raději zastavil, za což jsem mu byla vděčná a ještě jsem ho za to pochválila. Kdyby odskočil, asi by to nedopadlo moc dobře. Na druhý pokus už nebyl žádný problém, stejně jako po zbytek celého parkuru a neudělal ani jednu chybu! Nakonec jsme dostali ještě 1 tr. b. za překročení času, takže jsme celkem měli 5 tr. b. Byla jsem ráda, že to takhle dopadlo, protože do rozeskakování se mi vážně moc nechtělo, parkury byly hodně na mírách. Rozhodně to patří letos mezi nejtěžší závody, možná byly úplně nejtěžší. O to víc potěší, když mi Tramín přejel L** bez shození.
Velká pochvala patří i organizátorům, kteří i v tomto tropickém počasí dokázali úžasně upravit terén a snažili se závody co nejvíce urychlit. Koníci to také zvládli ve zdraví, celý den jsme poctivě chladili, takže spokojenost. :) Teď dostanou týden zasloužené volno a za 14 dní se chystáme na závody do Dukovan.
Žádné komentáře:
Okomentovat