V neděli 30. 6. 2013 jsme se zúčastnili oficiálních závodů v Dešné. Moc jsem se na tyto závody těšila, protože pro nás byly hodně důležité a tak nějak znamenaly začátek prázdnin. Bohužel se nám zrovna moc nedařilo. Ač koníci skákali naprosto úžasně, měli jsme hodně velkou smůlu a velmi hluboký terén tomu také moc nepomohl. Tramín měl navíc uvolněné snad všechny podkovy, na jedné jsme mu dokonce museli nechat vyměnit pár hřebíků, aby aspoň tyto závody vydržela.
První soutěž jsme měli tentokrát až parkur "ZL". Začínala jsem s Tramínem. Tento parkur byl zároveň oblastním mistrovstvím, ale bohužel se nezadařilo. První problém přišel hned na druhém skoku. Byl to široký triple bar, který stál zrovna v tom nejmokrejším místě. Tramín celkově nerad skáče, když je hodně měkko a na tento skok se vůbec nedokázal odrazit, jak mu to svázalo nohy, takže shodil. Následně šel všechny skoky úžasně, na jednom skoku jsem dokonce málem spadla, jak vyskočil. Další problém nastal ke konci parkuru, kdy se měl skákat dvojskok na jeden cvalový. Přišli jsme hodně blízko ke kolmáku, který lehce shodil, oxer šel tím pádem hodně z dálky, ale zvládnul to dotáhnout a dále jsme už jeli čistě. Parkur "ZL" jsme tedy dokončili s 8 tr. b., což rozhodně nepatří mezi naše nejlepší parkury.
S Lancelotem jsem šla "ZL" trochu lépe. Snažila jsem se vyvarovat chyb, které jsem udělala s Tramínem a vyplatilo se to. Jedné chybičce jsme se bohužel nevyhnuli a to opět na tom osudném dvojskoku na jeden cvalový. Lácu ta krátká vzdálenost překvapila a když jsem chtěla trochu zrychlit, aby mu to vyšlo, tak mi nevzal pobídku a myslela jsem, že mi to štycne. To se naštěstí nestalo, jen to skákal z velmi rozhozeného tempa a tím pádem to shodil. I když jsme měli 4 tr. b., pořád to patřilo mezi ty lepší výsledky. Terén byl opravdu velmi těžký a kurz parkuru hodně technický a to dělalo problémy hodně koním. S Lancelotem jsme si nakonec vybojovali 3. místo v oblastním mistrovství. Musely jsme se s mamkou smát, protože jsme to tak nějak předvídaly, protože právě toto umístění mi z oblastního mistrovství ještě chybělo. :D
Dále jsem jela parkur L*. Pro nás všechny to bylo naše první "L", tak jsme s úspěchem moc nepočítali. Prvně jsem jela s Lancelotem, který to zajel velmi dobře, i když u nás nastalo mnoho krkolomných situací. Asi čtvrt parkuru jsem odjela bez třmenu, naštěstí jsem si ho těsně před dvojskokem stihla znovu nasadit. Lancelot udělal pouze jednu chybu + 1. tr. b. za čas. Měla jsem z něj ohromnou radost. :)
Radost mi ovšem neudělal Tramín. V tomto parkuru jsem mu věřila více než Lancelotovi, protože vím, že čím větší překážky skáče, tím víc ho to baví. Ale tento parkur pro nás bohužel skončil hned na druhé překážce, kde jsem ho nedostala ani do oblouku, natož ke skoku. Nevím, proč mi tam nechtěl jít, pravděpodobně se bál lidí, kteří byli schovaní za stromkama a on nevěděl, co to je. Hodně mě to mrzelo, protože vím, že by na to měl, skokově na těchto závodech neměl problém, doslova lítal.
Třešničkou na dortu pro nás byl dostih poníků. Pan Vinklárek mi půjčil velmi sympatického a temperamentního valáška, do kterého se musí zamilovat snad každý. Seděla jsem na něm teprve podruhé v životě (poprvé to bylo v sobotu, když jsme se přijeli podívat na military) a dostih jsme brali jen jako srandu, prostě jsme si to oba dva pořádně užili. Skákal skvěle, na irské lavici neměl konkurenci a nakonec z toho dokonce bylo příjemné 4. místo. :)
I když se nám tyto závody moc nepodařily a Tramín všechny překvapil, tak jsem si jistá, že si to příště vynahradí a všem vytře zrak. S Lancelotem jsem nakonec byla celkem i spokojená, snažil se. :) Další závody pro nás budou Bohuslavice, tak nám držte palce. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat